Úvodní stránka > Tiskový servis

Tiskové zprávy

06.06.2013 -

Povodeň

Po jedenácti letech jsou česká města a vesnice opět zaplavena povodní. Byť na většině území ČR s výjimkou Ústecka „pouze“ povodní padesátiletou, je to v každém případě tragédie pro postižené lidi a oblasti a mimořádná výzva pro politiky. Ti slušní a zodpovědní organizují, řídí a rozhodují, ti druzí se předvádí před televizními kamerami, lamentují, a když někde udělají chyby tak ukazují prstem, kritizují kdeco a snaží se svádět vinu na druhé. Nic nového pod sluncem. Hlavní město Praha se však přeci jenom z tohoto „tradičního vzorce chování“ vymyká. Mediální výstupy současné „pověřené“ politické reprezentace města sleduji s naprostým úžasem. A nedá mi to, abych nepřipomněl základní fakta.
27.03.2013 -

Pravda o Opencard

Včera se odehrála v české polistopadové historii zcela bezprecedentní událost. Deset radních pražské radnice včetně primátora Prahy bylo obviněno Policií ČR z porušení povinností při správě cizího majetku. Měli se dopustit závažného trestného činu předražení projektu „Podpory kartového centra Opencard“ a navíc zvýhodnění výherce přímým výběrem bez výběrového řízení. K obvinění došlo neobyčejně teatrálním způsobem přímo na jednání Rady hlavního města Prahy. V souvislosti s touto skutečností se objevilo ve sdělovacích prostředcích neuvěřitelné množství dezinformací a lží. Dovolím si připomenout, jaká je skutečná pravda o projektu „univerzální elektronické karty Pražana“.
22.03.2013 -

Zeman a mediální devianti

Před několika dny vyvolal, k mé škodolibé radosti, nově inaugurovaný prezident svým prvním projevem v nejedné redakci bouřlivou reakci. Použiji-li metafory, která mi připadá obzvláště příhodná, střelil do kurníku. Řekl, že chce bojovat proti ostrůvkům negativní deviace, ke kterým vedle "kmotrů" a neonacistů zařadil i některá média, jež podle jeho názoru vymývají lidem mozky, podsouvají jim, co si mají myslet, manipulují jejich názory, nepíší pravdu, staví lacinou senzaci nad pravdivá fakta a dopouštějí se mnoha dalších neetických podpásovek, zahalených do pestrého hávu objektivity, fundovanosti, znalostí tématiky a vyšší spravedlnosti. "Píší o všem a nerozumí ničemu, mně připomínají Čapkovu definici literárního kritika jako člověka, který radí spisovateli, jak by on napsal knihu, kdyby to uměl," řekl Zeman o některých pisálcích, protože termín "novinář" se zdráhá použít a já bych jeho slova podepsal. Nemá smysl po sto páté rozebírat ani prezidentův projev a už vůbec ne dopis, kterým se některé české osobnosti, ať už skutečné nebo domnělé obratem ohradily, přesto se o nich krátce zmíním.
07.02.2013 -

MFD ve službách „spravedlivého zločinu“

Supermarket veřejných služeb v Praze - Škodův palác  „Praha nechce platit nájem za palác, jejž zařídil Bém“  MFD, 6. února 2013 Mladá Fronta Dnes opět lže, jak když tiskne. 6. února přinesla pod titulkem „Praha nechce platit nájem za palác, jejž zařídil Bém“ neuvěřitelné množství mystifikací a lží. Dovolím si je probrat od začátku: Lež č. 1: „Praha zažaluje majitele Škodova paláce, kde sídlí magistrátní úředníci. Nájemné je podle magistrátu nemravně vysoké. Vyjde ročně na 200 milionů. Smlouvu podepsal exprimátor Bém“. Realita je poněkud odlišná. Smlouvu nepodepsal Bém, ale ředitel magistrátního úřadu. Výběr Nové radnice ve Škodově paláci probíhal otevřeným a transparentním výběrovým řízením, ve kterém zcela v souladu s českými zákony a s potvrzením Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, zvítězila firma COPA Retail.  Rada hlavního města Prahy v roce 2006 (včetně exprimátora Béma) měla pouze 2 zákonné možnosti: buď nabídku přijmout anebo výběrové řízení zrušit. Rada se rozhodla pro první variantu z logických věcných a ekonomických důvodů: a)      do Škodova paláce se sestěhovalo několik desítek úřadů z celé Prahy – vzniklo tak pro Pražany komfortní a unikátní pracoviště veřejné správy pod jednou střechou (a to také bylo hlavním cílem) Škodův palác je budovou ideální. Všechna pracoviště se vejdou na jedno místo. Jsou dopravně dostupné, v centru Prahy. Úřad je otevřený, nabízí komplexní servis – včetně veřejně přístupného internetu, fotoateliéru, občerstvení, květinářství, dětského koutku atd. Poskytuje to, co jsme si přáli: moderní supermarket veřejných služeb; b)     provoz a pronájem původních prostor stál ročně HMP 230 mil. Kč; c)      vysoutěžený nájem, ale také provoz (!) nového centralizovaného pracoviště ve Škodově paláci byl skutečně 200 mil. Kč – ekonomická úspora v rozpočtu města tedy činila 30 mil. Kč.
26.11.2012 - Tiskové prohlášení

Tiskové prohlášení k článku MfD z 26.11.2012

Už jsem si zvykl na to, že MfD přináší ”trpělivě” ve vztahu k mé osobě jedno dehonestující sdělení za druhým. Politik, do určité míry a v mezích elementární novinářské etiky, musí být na takovou kritiku připraven. A to v mém případě určitě platí. Na nelítostnou kritiku MfD a jí ”spřátelených” mediálních nosičů jsem si zvykl, byť mi žádnou radost nepřináší. Bohužel, MfD v používaných metodách a formách mediální práce už dávno překročila ony ”etické” a s vysokou pravděpodobností i zákonné hranice. Zveřejnila ”odposlechy”, které podléhají utajovaným skutečnostem podle českých zákonů. Co víc, zveřejnila nikoliv autentické ”odposlechy”, ale velmi profesionálním způsobem zpracovanou koláž diskreditujících informací, která je mystifikací či falsem. Co víc, MfD pracuje s takovým falsem jako s nezpochybnitelnou realitou. Co víc, interpretuje tuto ”novou pravdu” v dehonestujícím morálním kontextu desítek obvinění, která se dotýkají nikoliv pouze mého politicko-pracovního života, ale také velmi osobního. Jinými slovy, jedno obvinění následuje za druhým, pochopitelně bez jediného důkazu. Pro pořádek uvádím, že jsem na MfD podal několik trestních oznámení, která jsou předmětem vyšetřování. Posledním neuvěřitelným ”kouskem” MfD je její dehonestující komentář k mému letnímu sportovnímu výkonu, a to zdolání druhé nejvyšší hory světa – K2. S ohledem na celkem pochopitelnou novinářskou ”neznalost” kontextu či fakt, jsem schopen rozumět jistým nepřesnostem, ale určitě ne již čirému diletantství nebo dokonce zcela zjevnému a úmyslnému lhaní a vytváření nové ”pravdy”. Tak pro pořádek: K2 je nejspíše nejhůře dostupná osmitisícovka, je mimořádně vysoká, objektivně nebezpečná, nevede na ni žádná lehká cesta, ”normálka” a také proto sebou nese označení ”hora zabiják”, ” královna hor”, atd. Mezi horolezci má K2 obrovský respekt, na jejím vrcholu stálo velmi málo lidí a těch, kteří zde přišli o své životy, je naopak, bohužel, hodně. Letošní podmínky na K2 určitě nebyly ideální, ale také mohly být horší. Společně s Peterem Hámorem, vynikajícím slovenským horolezcem jsme horu zdolali velmi sportovním způsobem: bez použití kyslíku a výškových nosičů a z výškového tábora C2 (cca 6500m) alpským stylem. Co jsme si nahoru nesli, měli jsme na svých zádech a také zase odnesli zpět. Lezli jsme Abruzziho pilířem, výstupovou trasou, která je technicky relativně komplikovaná. Toto je prostá realita. Možná proto, možná i pro fakt, že na vrcholu K2 zatím stáli pouze 3 Češi a možná také proto, že nepříliš mnoha česko-slovenským horolezcům se podařilo vylézt na oba nejvyšší vrcholy naší planety, jsme obdrželi za tento výstup ocenění od mezinárodní poroty. Nemohu říci, že by mě takové ocenění nepotěšilo. V horách se na poměrně slušné lezecké úrovni pohybuji více než 30 let a mám za sebou mnoho velmi kvalitních výstupů, dá se říci na svoji dobu i mimořádných. Lezu v horách nikoliv pro extrémnost výkonů a ocenění, ale daleko spíše proto, že je mám rád, obdivuji lidi a kultury, které v horách žijí, jezdím do nich se svými kamarády kvůli sobě i právě mým kamarádům. Horolezectví je pro mne nikoliv pouze sportem, ale také životním stylem. K mému obrovskému překvapení, za skutečnost, že někdo jiný vyjádří úctu k takovému sportovnímu výkonu jako je výstup na K2 ”výstupem roku”, stanu se terčem bezuzdné, dryáčnicky a lidsky nekonečně hloupé kritiky, která takový výkon devalvuje a slouží MfD k napsání další kapitoly mé osobní dehonestace. Síla takové ”sprosťárny” je o to horší, že dopadá i na mé kamarády. Já si za tento výkon jistě takovou ”sprosťárnu” nezasloužím, ale mí kamarádi už vůbec ne. Takže dovolte stručný závěr: MfD ve svém komentáři lže od začátku až do konce a nese za ”šílenost” lží svého redaktora plnou odpovědnost.

Mladý ”redaktor” Stanislav Mitáč se dopustil brutálního a neetického jednání, od kterého se distancují všichni citovaní ”účastníci” této ”sprosťárny” ve zmíněném komentáři. Přišel, aby napsal ”sprosťárnu” a podle toho se také choval. Interpretuje citace tak, jak nezazněli. Jinými slovy – překrucuje vše, co se překroutit dá. Jinými slovy – hnusně lže.

Opravdu si redakce MfD myslí, že vylézt na K2 je procházkou po Petříně? Opravdu si redakce MfD myslí, že vylézt na K2 bez kyslíku, bez pomoci výškových nosičů a z druhého výškového tábora alpským stylem není sportovní výkon, který si zaslouží úctu a respekt a když už ne to, tak alespoň taktní a slušné mlčení? Opravdu si redakce MfD myslí, že je jednodušší platit si expediční náklady sám než žádat o podporu sponzory a že takové jednání je morálně neetické? Není to náhodou právě naopak? Pokud by si to náhodou redakce MfD nemyslela, jak je možné, že zmíněný článek nechá otisknout, tím spíše na první a třetí straně deníku, včetně elektronické verze? A pokud si to skutečně myslí, jak je možné, že své brutální soudy nepodloží důkazy? Za ”důkaz” má sloužit údajné vyjádření takových lidí jako je Petr Prachtel, skvělý český horolezec a nestor českého skálolezení, či Ladislav Jirásko, organizátor Mezinárodního festivalu alpinismu, kteří to jednoznačně dementují? Ani další ze zmiňovaných odborníků Radek Jaroš nedevalvuje takový výkon, koneckonců ani nemůže, byl neúspěšně na K2 už čtyřikrát. Zkráceně – redakce MfD toto zlo nejspíše cílevědomě a úmyslně vytváří.

Je pod moji ”sportovní” úroveň vést kvůli takové ”sprosťárně” s MfD soudní spor, ale vypořádám se s autorem takové ”sprosťárny” po sportovním a po svém způsobu. Dodám snad jenom – gentlemansky po svém…

Pavel Bém, 26. listopadu 2012
08.11.2010 - AKCE SDĚLENÍ, TISKOVÁ

Konference Primární prevence rizikového chování

Sedmý ročník mezinárodní konference „Primární prevence rizikového chování“ se koná ve dnech 8. – 9. listopadu 2010 v budově pražského magistrátu na Mariánském náměstí. Jednání se mimo jiné zaměří na to, že primární prevence musí být založena na profesionálním přístupu a vzdělávání preventivních pracovníků, učitelů, ale také rodičů. Konferenci dnes zahájil primátor hl. m. Prahy Pavel Bém.
04.11.2010 - AKCE TISKOVÁ SDĚLENÍ

Primátor se loučil s prezidentem

Primátor hl. m. Prahy Pavel Bém se dnes oficiálně loučil s funkcí, ve které strávil osm let. Končící primátor se dnes v Brožíkově síni Staroměstské radnice setkal mimo jiné i s prezidentem Václavem Klausem a zástupci nejrůznějších pražských institucí a organizací.
05.10.2010 - AKCE SDĚLENÍ, TISKOVÁ

Cena Přístav 2010 za podporu mimoškolní práce s dětmi a mládeží v šesti provedeních

Česká rada dětí a mládeže (ČRDM) včera udělovala v Brožíkově síni na Staroměstské radnici v Praze již podeváté Ceny Přístav. Tedy ocenění, které každoročně předává zástupcům státní správy a samosprávy na místní a krajské úrovni za významnou podporu mimoškolní práce s dětmi a mládeží. Cena Přístav 2010 má pět laureátů – dva náměstky krajských hejtmanů a starosty tří obcí. V letošním roce byla navíc udělena i mimořádná Cena Přístav, kterou získal primátor hlavního města Prahy Pavel Bém. Pražský primátor tomuto ročníku Cen Přístav poskytl také svou záštitu.
04.10.2010 - AKCE SDĚLENÍ, TISKOVÁ

Primátor Pavel Bém poděkoval členům poradních sborů

V Rezidenci primátora hl. m. Prahy proběhlo včera oficiální rozloučení primátora Pavla Béma se členy poradních sborů primátora. Akce se zúčastnili členové Poradního sboru pro oblast cestovního ruchu, Poradního sboru pro oblast kultury, Poradního sboru na úseku náhradní rodinné péče. Rozloučit se přišli i zástupci Koordinačního výboru pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze, Nadačního fondu Cesta ke vzdělání a Pracovní skupiny pro revitalizaci Staroměstského náměstí a okolí.